Pouhé zlepšení managementu tranzitního období nebude vždy dostatečné k tomu, aby byla farma zisková

Celoživotní denní produkce je definována jako celková celoživotní produkce děleno celkovými dny života od narození do vyřazení. Lze ji použít k porovnání výkonu mezi farmami. HealthyLife kalkulátor zisku je jednoduchý nástroj, který lze použít k identifikaci příležitostí ke zvýšení celoživotní denní produkce, a učinit tak chov dojnic výnosnějším a udržitelnějším1.

Celoživotní denní produkce (CDP)

Na CDP mají vliv 4 parametry: věk při prvním otelení, produkce za laktaci, mezidobí a počet produktivních let2. Z těchto parametrů je počet produktivních let klíčový, jinými slovy dlouhověkost má největší dopad.

Tradičnější definice udržitelnosti chovu dojnic souvisí s enviromentální stopou. Zabývá se emisemi skleníkových plynů, dusíku a fosfátů a využíváním orné půdy a vody. Nověji zahrnuje zdraví a welfare dojnic. Moderní spotřebitelé mléka očekávají, že zemědělci zajistí, aby jejich zvířata byla zdravá a šťastná. Obavy z antimikrobiální rezistence lidských patogenů v důsledku používání antibiotik u zvířat rostou. Snížení míry obnovy dojnic na farmě o 5% může snížit emise metanu o 11,7% na kg vyprodukovaného mléka1.

Velmi relevantní definice udržitelnosti je často přehlížena: chov dojeného skotu může být udržitelný pouze tehdy, pokud chovatelům poskytne příjem dnes i v budoucnosti. Farmy s dojnicemi často vlastní rodina po mnoho generací. Zemědělství není profese, ale způsob života. Finanční zdraví je proto klíčovým ukazatelem udržitelnosti. Ke zlepšení finanční výkonnosti chovu lze použít HealthyLife kalkulátor zisku.

Prvním krokem je identifikace současného stavu farmy pomocí řady proměnných, jako je počet krav, roční produkce a výkupní cena mléka (viz obrázek 1: Údaje o farmě). Druhým krokem je změna 4 klíčových ukazatelů výkonnosti farmy (viz obrázek 1: Hodnoty ukazatelů produkce HealthyLife) tak, aby odpovídaly i vašemu aktuálnímu stavu farmy:

• Věk při 1prvním otelení
• Míra reprodukce
• Dny v mléce, při kterých je dosaženo maximální produkce
• Míra užitkovosti jalovice/krávy

Na základě vstupních údajů o farmě se vypočítá řada produkčních proměnných, jako je celoživotní denní výnos, počet mladých zvířat a celková produkce mléka (viz obrázek 2: Dopad na klíčové ukazatele výkonnosti farmy). Následně se provede posouzení ziskovosti farmy, vypočítá se řada finančních parametrů (viz obrázek 2: Dopad na finanční výsledky).

Dalším krokem je změna 4 klíčových ukazatelů výkonnosti v dolní části, po které se okamžitě vypočítá dopad na ziskovost farmy. Pokud se např. věk při 1prvním otelení na farmě se 100 kravami v příkladu uvedeném na obrázku 1 sníží z 24 na 22 měsíců, ziskovost se zvýší o 7971,- EUR. To částečně souvisí se snížením nákladů na chov a částečně se zvýšením produkce mléka. Výzkum provedený na výzkumné farmě Trouw Nutrition Kempenshof ukázal, že intenzivní krmné plány, které umožňují zemědělcům snížit věk při 1.prvním otelení z 24 na 22 měsíců, vedou ke zvýšení produkce mléka a snížení vyřazování dojnic během první a druhé laktace3.

Některé vstupní proměnné použité při výpočtu zisku mohou být předmětem diskuse, ale to ve skutečnosti nemá významný dopad, protože porovnáváme současnou situaci s požadovanou situací a používáme stejné předpoklady. Převedení zjištění z výpočtů do praxe je však potenciální výzvou. Kalkulátor zisku nám řekne, jaký by mohl být dopad daného zlepšení, ale neříká nám, jak se zlepšit a jaké zdroje by byly zapotřebí k tomu, abychom určitého zlepšení skutečně dosáhli.

Pokud například farma nepoužívá intenzivní plán odchovu telat a má věk při 1. otelení 25 měsíců, lze očekávat, že změnou na plán intenzivního krmení je realistické snížit věk při 1. otelení o 2-3 měsíce. Prostředky potřebné k tomu, aby se to stalo, lze vypočítat poměrně snadno. V některých jiných případech to může být obtížnější. Snížení míry brakace z 30 na 25% může být o něco těžší.

Věk při prvním otelení má silnou korelaci s kvalitou programu odchovu telat a lze jej poměrně snadno řídit. Ostatní tři ukazatele užitkovosti jsou všechny silně ovlivněny kvalitou tranzitního období. Řízení tohoto přechodu se tradičně zaměřuje na 3 oblasti:

• Dobře vedený porod bez stresu, v čistém prostředí
• Snížení dopadu negativní energetické balance
• Řízení hladiny vápníku v krvi po otelení

Nedávný výzkum4,5,6,7 naznačuje, že dopad na zdraví zadního střeva je obrovský. Špatné zdraví zadního střeva má za následek acidózu zadního střeva a ztrátu funkce střevní bariéry („propustné střevo“). V důsledku propustného střeva se do oběhu dostávají bakteriální toxiny a způsobují systémový zánět. Zánět je z hlediska živin a energie velmi nákladný proces, který přímo konkuruje syntéze mléka8. Kromě přímých důsledků na užitkovost je systémový zánět spojován s řadou onemocnění typických pro tranzitní období9 (viz graf) a se špatnou reprodukcí9,10. Zlepšení zdraví zadního střeva pravděpodobně povede ke zlepšení v dalších 3 oblastech zaměření.

Analýzu příležitostí ke zlepšení různých oblastí managementu tranzitního období lze provést dvěma způsoby. Jedním z nich může být porovnání managementu farmy s principy osvědčených postupů. Standardní protokoly o managementu procesu otelení, snižování účinků negativní energetické balance a řízení hladin vápníku v krvi jsou široce dostupné z různých zdrojů. Přezkoumání těchto protokolů a jejich srovnání s postupy řízení na farmě může odhalit rezervy. V mnoha případech, jakmile byl zjištěn nedostatek, vědecké důkazy nebo zdravý rozum umožní čtenáři posoudit dopad změn.

Druhou možností může být porovnání výsledků s hodnotami, kterých chceme dosáhnout. S dobrým managementem stáda by měl být výskyt klinické mléčné horečky, měřený jako procento krav po ukončené druhé laktaci pod 5%. Často bývá mnohem vyšší11. Stojí za zmínku, že na každou krávu s klinickou mléčnou horečkou připadá ve stádě se subklinickou hypokalcemií nejméně 4-5 zvířat12. Pokud je tedy výskyt mléčné horečky výrazně nad 5%, zavedení programu, vedoucího ke zvýšení hladiny vápníku v krvi, přinese návratnost investic.

Zdravá kráva má během celého produkčního cyklu skóre tělesného stavu (BCS) mezi 3 a 3,5. Pokud u významného počtu krav v rozdoji BCS klesne pod 2,5 nebo pokud se poměr mléčného tuku/bílkovin zvýší nad 1,5 , tak by cílem farmy mělo být snížení dopadu negativní energetické balance.

Zlepšení zdraví zadního střeva bude mít přímý pozitivní dopad na produkci mléka,7. Zlepšení managementu tranzitního období sníží výskyt metabolických chorob a bude mít tedy nepřímý dopad na produkci v laktaci. Není však snadné pouhým pohledem na celkové množství mléka vyprodukovaného během laktace vyhodnotit, zda krávy produkují podle jejich genetického potenciálu. Alternativou by bylo podívat se na na odolnost vyhodnocením tzv. Wilminkovy křivky.

Kráva, která se dokáže během přechodu na laktaci připravit takovým způsobem, že není třeba brakace, je odolná kráva13 (viz graf). Odolná kráva bude fungovat podle jejího genetického potenciálu. Jednou z charakteristických vlastností odolné krávy je, že dosahuje vrcholu 50-70 dny laktace.

Ze 4 ukazatelů užitkovosti, které lze v Kalkulátoru zisku změnit, mají zdaleka největší dopad obnova stáda nebo míra brakace. Brakace může být cílená nebo nucená. Při nucené brakaci může dojít k vyřazení zvířete na začátku nebo na konci laktace. Nucená brakace na počátku laktace je téměř výhradně důsledkem špatného tranzitního období a může mít negativní finanční dopad ve výši 800–1 000 EUR na každý případ.

Nucená brakace na konci laktace je zase téměř výhradně důsledkem problémů s reprodukcí. Je to méně nákladné, ale často se ve stádě týká krav s vyšší užitkovostí. V chovech, které mají vysokou užitkovost, protože se chovateli daří udržovat nízký výskyt metabolických onemocnění, může být reprodukce logickým cílem jak snížit míru obnovy stáda.

Dalším důvodem, proč soustředit úsilí na zlepšení plodnosti, může být mezidobí. Chovatelé se tradičně zaměřovali na délku mezidobí okolo 365 dní. Moderní dojnice mají obvykle dobrou perzistenci laktace a v důsledku toho se denní užitkovost na konci laktace může blížit CDP. V těchto případech se zdá, že dopad zkrácení intervalu mezi oteleními na CDP je ignorovatelný. To platí pouze za jednoho předpokladu: krávy na konci laktace nezvýší svůj BCS nad 3,5. Zvláště pokud farma není dostatečně velká na to, aby měla oddělenou skupinu pro počátek a konec laktace, začnou krávy se středně dlouhou laktací suchostojné období s BCS nad 3,5. Tyto dojnice budou pravděpodobně v důsledku metabolické poruchy vyřazeny brzy během své následující laktace. Stále více zemědělců proto pracuje s individuální optimální délkou mezidobí.