Tepelný stres u krav má za následek systémovou imunitní aktivaci

Často se předpokládá, že tepelný stres u dojnic se vyskytuje pouze ve vyprahlých nebo tropických oblastech světa. Tato představa je mylná . Dojnice v oblastech s mírnějším podnebím, jako je Evropa a pobřežní oblasti Latinské a Severní Ameriky, mohou také v nejteplejších a nejvíce vlhkých obdobích roku zažít tepelný stres66. Krávy jsou vůči tepelnému stresu odolnější, pokud jsou mu vystaveny pravidelně a po delší dobu. To by mohlo znamenat, že krávy žijící v mírném podnebí, které jsou podmínkám tepelného stresu vystavené pouze po omezenou dobu, mohou mít větší problém se přizpůsobit, než krávy žijící v tropických podmínkách72,73,74.

Dojnice se snaží udržovat svoji tělesnou teplotu na úrovni 38-39°C (100-102°F). Ve srovnání s monogastrickými druhy produkují dojnice mnoho tepla svými metabolickými procesy. Termoneutrální zóna dojnic závisí na relativní vlhkosti, ale ve srovnání s jinými druhy je nízká. Běžným způsobem, jak kvantifikovat riziko tepelného stresu, je teplotní vlhkostní index (Temperature Humidity Index - THI, viz obrázek 1).

Tento graf je založen na datech z Arizony, kde je práh tepelného stresu u dojnic THI 72. V mírném podnebí může být tento práh až 78. To jasně ukazuje, že i v zemích s mírným podnebím může u skotu docházet k obdobím tepelného stresu.

Dojnice se ochlazují snížením příjmu sušiny (čímž se snižuje produkce tepla z bachorové fermentace), přesměrováním krve z orgánů do kůže a zvýšením odpařování pocením a zvýšenou frekvencí dýchání. To má několik důsledků:

• Snížení příjmu sušiny snižuje příjem živin potřebných pro produkci mléka
• Omezení průtoku krve střevy má negativní vliv na integritu střevní stěny, což vede k „propustnému střevu“69
• Zvýšením dechové frekvence se snižuje hladina CO2 v krvi a zvyšuje se pH krve, což má za následek respirační alkalózu. Aby se pH snížilo, kráva bude močí vylučovat HCO3. To má za následek snížení pufrační kapacity bachoru, což zvyšuje riziko vzniku bachorové acidózy. Tento vliv na bachorovou acidózou je navíc umocněn zvýšeným sliněním, produkcí slin a jejich ztrátou

„Propustné střevo“ a bachorová acidóza vedou k systémové imunitní aktivaci a zánětu, což má negativní dopad na produkci mléka. K dalšímu snížení užitkovosti dochází sníženým přísunem živin do vemene74, viz obrázek 2.

Kromě toho má tepelný stres u dojnic negativní dopad na reprodukci68 z několika důvodů:

• Systémová imunitní aktivace snižuje plodnost
• Zvýšená tělesná teplota v důsledku tepelného stresu má negativní vliv na kvalitu oocyst, embryonální růst, sekreci gonadotropinu, steroidogenezi ovariálního folikulárního růstu, vývoj žlutého tělíska a endometriální reakce dělohy67
• Dojnice v tepelném stresu nevyjadřují kvůli letargii známky říje, protože chtějí omezit aktivitu na úplné minimum

Klinické příznaky tepelného stresu jsou:

• Zrychlený dech
• Slintání
• Únik mléka
• Pokles produkce mléka
• Postávání po dlouhou dobu

Kromě poklesu produkce mléka a snížení plodnosti má tepelný stres u dojnic řadu dalších negativních účinků. Tepelný stres zvyšuje riziko vzniku mastitidy80, pokud se všechny krávy ve stádě spojí ve stinných oblastech pastvin, půda se brzy udupá a kontaminuje patogeny mastitidy, což zvyšuje riziko environmentální mastitidy. Podobné efekty lze pozorovat u ustájených dojnic, pokud se shromažďují a leží na nevhodných místech.

Existuje také vyšší procento kulhání, protože zvýšení THI má za následek prodloužení doby stání a zkrácení doby klidu75, viz obrázek 3

Tepelný stres vede ke zvýšení úmrtnosti76. Nakonec, u suchostojných krav má tepelný stres za následek nižší porodní hmotnost telat a snížení užitkovosti na příští laktaci70,79.

Než se projeví jakékoliv klinické příznaky tepelného stresu, parametry produkce se mohou změnit. Obvykle trvá 24–48 hodin, než tepelný stres způsobí pokles užitkovosti. V dřívější fázi se mění složení mléka a může být proto lepším indikátorem pro včasnou diagnostiku tepelného stresu66.

Řízení tepelného stresu u dojnic vyžaduje holistický přístup 66,70

• Použití ventilátorů k ochlazení zvířat ochlazením vzduchu s (nebo bez) přidáním vody
• Smáčení krav postřikovači
• Spotřeba vody se zvyšuje o 1,2 kg/den na nárůst teploty prostředí o 1°C77, proto by mělo být k dispozici dostatek napájecích míst, aby bylo zajištěno, že všechny krávy mohou pít, když chtějí
• Ochlazení pitné vody na 10 ° C
• Zajištění stínu přístupného všem kravám
• Optimalizování kvality podlahy, aby se snížilo riziko kulhání, když krávy delší dobu stojí
• Načasování krmení, zajištění čerstvého krmiva v chladnějších částech dne
• Reformulace živin ve prospěch glukogenní energie
• Ochlazování u krmném žlabu
• Doplnění krmnými přísadami, které normalizují pH bachoru a snižují systémovou imunitní aktivaci 71
• Snížení rizika acidózy zadního střeva prebiotiky

V ideálním případě by měl být program tepelného stresu realizován asi tři týdny před tím, než budou krávy tepelným stresem ovlivněny, aby měly dostatek času na přizpůsobení se změnám.