Systémový zánět v důsledku tepelného stresu snižuje užitkovost dojnic.

Rostoucí náklady na krmiva a náklady na výrobu krmiv představují pro chovatele dojnic velkou výzvu. Zlepšení účinnosti krmiv je proto zásadní pro zajištění ziskovosti mléčných farem. Stále častější je stres z horka. Jeho důsledkem je snížení příjmu sušiny v kombinaci se systémovým zánětem v důsledku "děravého střeva"1. Pokusy zahrnující zvířata krmená párem ukázaly, že 50 % poklesu mléčné produkce dojnic souvisí se snížením příjmu sušiny, zatímco zbývajících 50 % je důsledkem systémového zánětu (viz obrázek 1).

Obrázek 1, 1. Tepelně neutrální dobře živené. | 2. Tepelný stres. | 3. Párově krmený.
Změny střevní stěny u zvířat v tepelném stresu ve srovnání se zvířaty v tepelně neutrálních podmínkách a zvířaty krmenými párově stejným množstvím krmiva jako zvířata v tepelném stresu.

Jedním z důsledků tepelného stresu je ztráta bariérové funkce zadního střeva, což vede k jevu zvanému "děravé střevo". U dojnic s děravým střevem se bakteriální toxiny dostávají do krevního oběhu, což vede k systémovému zánětu. To odvádí energii z produkce mléka, což vede ke snížení užitkovosti a vyšším nákladům na litr.

Zánětlivá reakce může spotřebovat až 1 kg glukózy za 12 hodin. Vedle toho systémový zánět v důsledku děravého střeva u dojnic vede ke snížení chuti k jídlu a příjmu sušiny. Kombinace sníženého příjmu sušiny a glukózy spotřebované na zánětlivou reakci způsobuje značný pokles produkce mléka.

Na jaře a v létě dochází ke snížení produkce mléčného tuku ze dvou důvodů. Prvním důvodem je vysoké zatížení bachoru kyselinami v důsledku vysokého obsahu cukru a nízkého obsahu vlákniny v jarní trávě. Druhým důvodem je tepelný stres. Tepelný stres je jednou z hlavních příčin netěsnosti střev. Se stoupající teplotou se voda z buněk střevní výstelky přesouvá ven, což způsobuje oslabení těsných spojů, které je drží pohromadě. Když se tyto spoje uvolní, zvyšuje se závažnost děravého střeva. Kromě toho krávy snižují příjem sušiny, aby se pokusily regulovat svou tělesnou teplotu snížením bachorové fermentace, která je hlavním zdrojem vnitřního tepla. Snížení DMI má také za následek změny ve struktuře střevní stěny, což také přispívá k děravosti střeva a systémové zánětlivé reakci. S menším naplněním bachoru klesá pufrovací kapacita a bachor se stává kyselejším, což vede k dalšímu snížení produkce másla.

Strategie zaměřené na snížení výskytu děravého střeva a zánětu pomohou zlepšit užitkovost dojnic. Toho lze dosáhnout úpravou fermentace v bachoru, zejména zvýšením nabídky butyrátu na úrovni bachoru. Butyrát je jednou ze základních těkavých mastných kyselin (VFA), které vznikají při fermentaci v bachoru i v zadním střevě. Je důležitým zdrojem energie pro dojnice. Má také důležitou roli při udržování integrity střevní bariéry a snižování zánětu, čímž pomáhá napravovat následky děravého střeva.

Selko Lactibute obsahuje glukonát vápenatý, který podporuje přeměnu kyseliny mléčné na butyrát v zadním střevě. Tento posun k tvorbě butyrátu právě v tenkém střevě pomáhá posilovat střevní bariéru, snižuje zánět a snižuje ztráty živin2,3,4,5,6,7. Selko Lactibute také vede ke zvýšení počtu bakterií využívajících mastné kyseliny s krátkým řetězcem v zadní části střeva. Zvýšení populace těchto bakterií způsobuje, že kráva mnohem efektivněji využívá tuk z potravy a tuk z tělesných zásob, což vede ke zvýšení produkce mléka a másla8,9,10,11.

Pokud chtějí chovatelé maximalizovat efektivitu krmení dojnic v období tepelného stresu, je minimalizace účinků tepelného stresu na krávy nesmírně důležitá. Snížení poklesu příjmu sušiny je zásadní, ale zemědělci musí brát v úvahu také dalších 50 % ztrát mléka, které pocházejí ze špatného zdravotního stavu zadních střev. Ošetření přípravkem Selko LactiBute může pomoci zmírnit účinky děravého střeva a systémového zánětu u dojnic trpících stresem z horka (viz obrázek 2).

Metaanalýza 7 studií provedených s přípravkem Selko LactiBute ukázala zvýšení produkce mléčného tuku o 36 g/den (p<0,01), s 95% intervalem spolehlivosti 21-50 g/den.

1. Koch, F, Thom, U, Albrecht, E, Wekard, R, Nolte, W, Kuhla, B. and C. Kuehn (2019). Heat stress directly impairs gut integrity and recruits distinct immune cell populations into the bovine intestine. Proc. Natl. Acad Sci. USA. May 21;116(21):10333-10338.
2. Sanz-Fernandez, M.V, Daniel, J, Seymour, D.J, Kvidera, S.K, Bester, Z, Doelman, J. and J. Martín-Tereso (2020). Targeting the Hindgut to Improve Health and Performance in Cattle, Animals, 10: 1817.
3. Watanabe, D.H.M, Doelman, J, Steele, M.A, Guan, L. and G. B. Penner (2020). Evaluating the effect of Ca-gluconate and Ca-butyrate on SCFA absorption and permeability of the gastrointestinal tract. J. Anim. Sci Vol. 97, Suppl. S3.
4. McKnight, L.L, Doelman, J, Carson, M, Waterman, D.F. and J. A. Metcalf (2018). Feeding and postruminal infusion of calcium gluconate to lactating dairy cows. Can. J. Anim. Sci.
5. Doelman, J, McKnight, L.L, Carson, M, Nichols, K, Waterman, D.F. and J. A. Metcalf (2019). Post-ruminal infusion of calcium gluconate increases milk fat production and alters fecal volatile fatty acid profile in lactating dairy cows. J. Dairy Sci. 102:1274–1280.
6. Watanabe, D.H.M, Doelman, J, Steele, M.A, and G. B. Penner (2018). Effect of rumen protected Ca-gluconate on the performance, gastrointestinal tract development, digesta composition and total tract digestibility of lambs. J. Anim. Sci Vol. 96, Suppl. S3.
7. Watanabe, D.H.M, Doelman, J. and G. B. Penner (2020) The effect of intestinal Ca-gluconate and Ca-butyrate on ruminal short-chain fatty acid (SCFA) absorption and SCFA concentrations in the gastrointestinal tract of heifers. WDCS conference, March 10-13.
8. Seymour, D, J, Daniel, J.B, Martín-Tereso, J. and J. Doelman (2020). Effect of fat-embedded calcium gluconate on lactation performance and metabolism in dairy cattle. J. Dairy Sci, 103, S1.
9. Seymour, D.J, Carson, M, Daniel, J.B, Sanz, M.V, Martín-Tereso, J. and J. Doelman (2020). Effect of fat-embedded calcium gluconate on lactation performance in high-yielding multiparous dairy cows in a commercial dairy setting. ASAS conference, July 19-23.
10. Seymour, D.J, Daniel, J.B, Sanz, M.V, Martín-Tereso, J. and J. Doelman (2020). Efficacy of fat-embedded calcium gluconate on lactation performance in dairy cattle. ASAS conference, July 19-23.
11. Seymour, D.J, Sanz-Fernandez, M.V, Daniel, J.B, Martín-Tereso, J. and J. Doelman (2021). Effects of supplemental calcium gluconate embedded in a hydrogenated fat matrix on lactation, digestive, and metabolic variables in dairy cattle. J. Dairy Sci. 104:7845–7855.