U dojnic se objevují nové fusariové mykotoxiny

Zatímco fusariové mykotoxiny deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEN) a fumonisiny třídy B (FB) byly široce studovány, v případě těchto nově se objevujících mykotoxinů bylo provedeno jen velmi málo in vivo výzkumů. Ohrožují stravitelnost živin a funkci bachoru u dojnic.

Předchozí výzkum se z velké části zaměřoval na to, jak mykotoxiny ovlivňují produkci mléka u dojnic, a málo se věnoval tomu, jak mykotoxiny ovlivňují produkci sýrů. Prof. Gallo se ve své prezentaci podělí o to, jak lepší pochopení způsobu působení mykotoxinů produkovaných houbami rodu Fusarium povede k novým poznatkům o hrozbách, které mykotoxiny představují pro zdraví a produktivitu dojnic.

Objevují se nové mykotoxiny, které produkují především Fusarium spp. Tyto nově se objevující mykotoxiny mléčného skotu nejsou rutinně stanovovány ani legislativně regulovány. Důkazů o výskytu fusariových mykotoxinů však rychle přibývá. Účinek některých z těchto mykotoxinů u dospělého skotu byl dobře vyhodnocen (viz obrázek 1 níže).

U jiných mykotoxinů, jako je nivalenol, fusarenon X, beauvericin, enniatiny a moniliformin, tomu tak zatím není. Nežádoucí účinky jednotlivých mykotoxinů se u dojnic1 liší (viz obrázek 2).

Přežvýkavci jsou méně náchylní než monogastrici, protože bachor představuje aktivní obranu proti mykotoxinům. Obsahuje látky, které mohou vázat mykotoxiny (vláknina, stěny kvasinek, stěny bakterií), a mikroorganismy, které mohou mykotoxiny deaktivovat (prvoci, bakterie). Na druhou stranu je strava přežvýkavců rozmanitější, což zvyšuje riziko kontaminace mykotoxiny.

Existuje vztah mezi kontaminací kukuřičné siláže a metabolickým profilem mléka. Ve studii provedené v naší laboratoři2 bylo 45 vzorků mléka rozděleno do pěti skupin na základě profilu kontaminace kukuřičné siláže mykotoxiny spojeného s odpovídajícími vzorky mléka. Analýza metabolomického profilu mléka ukázala korelaci mezi kvalitou kontaminované kukuřičné siláže, která byla součástí krmné dávky, a složením mléka s přítomností metabolitů, jako jsou aminokyseliny a peptidy, následované puriny, pyrimidiny a steroidními konjugáty.

Expozice krmivu s koncentrací aflatoxinu B1 pod limitem Evropské unie (EU) vede ke koncentracím aflatoxinu M1, které překračují regulační limit EU 0,05 ppb. Výzkumné centrum CERZOO na univerzitě v Piacenze provedlo pokus, jehož cílem bylo otestovat vliv přípravku Selko Toxo MX na vylučování aflatoxinu M1 v mléce dojnic3. Přípravek významně snížil přestup aflatoxinu B1 v krmivu na aflatoxin M1 v mléce (viz obrázek 3). Selko Toxo MX také významně zlepšil účinnost krmiva měřenou jako produkce mléka na kilogram přijaté sušiny, produkce mléka korigovaná na tuk na kg přijaté sušiny a produkce mléka korigovaná na energii na kg přijaté sušiny (viz obrázek 4).

O nepříznivých účincích běžně zjištěných hladin fusariových mykotoxinů na užitkovost dojnic, zejména po dlouhé době expozice, je známo jen málo. Ve výzkumném centru CERZOO na univerzitě v Piacenze byla provedena studie4, jejímž cílem bylo studovat účinky mírných hladin deoxynivalenolu (DON), zearalenonu (ZEA) a fumonisinu B1 a B2 (FB) z krmiv přirozeně kontaminovaných těmito mykotoxiny. Byl testován vliv přípravku Selko Toxo-XXL na krávy vystavené působení těchto 3 různých fusariových mykotoxinů. Produkce energeticky korigovaného mléka (ECM) byla u zvířat krmených krmivem s vysokým obsahem mykotoxinů snížena ve srovnání s negativní kontrolou. Zvířata na dietě Selko Toxo-XXL produkovala více mléka ve srovnání s negativní i pozitivní kontrolní skupinou (viz obrázek 5).

Fusariové toxiny jsou u zvířat dobře prozkoumány, ale u přežvýkavců je třeba ještě více výzkumu, aby bylo možné studovat jejich vliv na chování při krmení, stravitelnost krmiva nebo parametry kvality mléka. Začínáme chápat, že fusariové toxiny mohou ovlivnit užitkovost a zdravotní stav zvířat i při nízkých úrovních kontaminace (cca 1 mg/kg sušiny DON v krmivu). Potřebujeme nové údaje pro ZEA a FB. Mnoho regulovaných a nově se objevujících fusariových toxinů může kontaminovat krmiva, především v silážích a senážích. Tyto krmné složky se vyznačují komplexní mikroflórou. Zejména siláže mohou být kontaminovány množstvím plísní Alternaria, Aspergillus, Penicillium a dalšími plísněmi a také toxiny. Všechny tyto látky jsou nebezpečné nebo je lze využít jako biomarkery bezpečnosti a hodnocení siláží. Tato zjištění zkoumáme v rámci našeho projektu Safety Of Silage. Měly by být přijaty společné protokoly pro testování účinku fuzariových toxinů u přežvýkavců. Lidé zabývající se touto problematikou by měli spolupracovat na zvýšení úrovně znalostí.