Výrobci mléčných krmiv se snaží snížit uhlíkovou stopu výroby krmiv
Nemělo by být žádným tajemstvím, že v odvětví výživy zvířat probíhá velký tlak na vývoj produktů, programů a postupů, které výrazně sníží emise CO2ekv. u hospodářských zvířat. Přestože bylo dosaženo značného pokroku, k dosažení cílů, které různé vládní a spotřebitelské skupiny stanovily jako dosažitelné, zbývá ještě dlouhá cesta. Jedním z klíčových zjištění, které vyplynulo z této cesty, je, že je velmi nepravděpodobné, že by některý výrobek, program nebo postup sám o sobě dosáhl stanovených cílů snížení emisí CO2ekv. Snaha o dosažení významného snížení emisí CO2ekv v živočišné výrobě bude muset být spíše skupinovým úsilím, kdy k úspěšnému výsledku přispěje několik produktů, programů a postupů. Zprávy uvádějí, že 27 % celkové uhlíkové stopy mléčné farmy tvoří emise ze zásobovacích zdrojů na farmě, včetně emisí z výroby krmiva dodávaného na farmu (viz obrázek 1). Proto kromě potřeby snížit uhlíkovou stopu krav roste potřeba výrobců premixů a krmných směsí poskytovat svým zákazníkům celkové číslo CO2ekvivalentů krmiv, která prodávají svým zákazníkům.