Vliv mykotoxinů v krmivu pro skot na zdraví bachoru a užitkovost dojeného skotu

Ne vždy zcela rozumíme tomu, kde a kdy plísně produkují mykotoxiny, ale určitě v tom hrají roli podmínky, které jsou pro plísně stresující. Plísně produkují mykotoxiny na obranu proti jiným mikroorganismům. Přímý dopad kontaminace mykotoxiny na zdraví a produkci zvířat je dobře znám, ale vedle toho mohou mít některé mykotoxiny nepřímý vliv i na zdraví dojnic a produkci mléka. Během kongresu EAAP 2023 v Lyonu se profesor Gallo z univerzity v Piacenze podělil o své nejnovější poznatky o vlivu mykotoxinů v krmivech.

Problémy s aflatoxiny, které souvisejí s aflatoxinem M1, metabolitem aflatoxinu B1, jsou dobře známy. Aflatoxin M1 je karcinogenní a je jedním z regulovaných mykotoxinů, přičemž toleranční limity aflatoxinu a jeho sekundárních metabolitů jsou v EU desetkrát nižší než v USA a dalších zemích. Zdravotní problémy u dojnic způsobené aflatoxinem B1 jsou méně známé. Aflatoxin B1 může způsobit snížení funkce bachoru a mastitidu. Nedávná studie prokázala významné snížení bachorové fermentace při hladinách aflatoxinu B1 mezi 300 a 900 ng, ale tyto hladiny jsou mnohem vyšší ve srovnání s tím, co lze očekávat na komerční mléčné farmě v Evropě.

Nedávný pokus s analýzou mykotoxinů ukázal, že expozice krmivu s koncentrací aflatoxinu B1 pod limitem regulace mykotoxinů v Evropské unii (EU) má za následek vylučování aflatoxinu M1 do mléka, které překračuje regulační limit EU 0,05 ppb (viz obrázek 1). Ve stejném pokusu přípravek Selko Toxo MX významně snížil přenos aflatoxinu B1 v krmivu na aflatoxin M1 v mléce a také významně zlepšil účinnost krmiva měřenou jako produkce mléka na kilogram přijaté sušiny (viz obrázek 2).

Various mycotoxins in silage are nowadays causing serious problems in ruminants. Effects of fusarium toxins on gastro-intestinal epithelium are well studied. Recent trials show that levels of mycotoxins of concern such as aflatoxin, deoxynivalenol (DON), zearalenone (ZEA), ochratoxin, T2 mycotoxin produced by fusarium and fumonisins in feed for dairy and beef cattle are significantly above tolerance levels for regulated mycotoxins that were agreed within the EU. Presence of mycotoxins in commodities is not uncommon. A mycotoxin analysis of maize meal used in dairy cattle nutrition showed elevated mycotoxin concentrations of aflatoxin and fumonisins. A trial in dairy heifers showed that feeding a commodity with these mycotoxins levels had significant negative effect on growth and fertility (see Figure 3).

Velmi důležitou skupinou produktů, které lze použít k neutralizaci běžných mykotoxinů mléčného skotu, jsou hlinitokřemičitany:

• Bentonity
• montmorillonity
• zeolity
• illity
• HSCAS

Vedle toho existují další možnosti, jak snížit kontaminaci mléčných krmiv mykotoxiny, jako je aktivní uhlí, kvasnicové stěny, mikronizovaná vlákna a bakterie, například laktobacily. Zkoušky in vitro ukazují, že u mykotoxinů, které produkují různé toxiny, existuje také rozdíl ve schopnosti vázat mykotoxiny mezi prostředím s pH 3 a pH 7. Tyto různé sloučeniny neutralizující mykotoxiny lze prověřit pomocí testů in vitro, při nichž by měly vázat alespoň 80 % mykotoxinu, aby prošly screeningem. Sloučeniny, které projdou screeningem, by měly být testovány v in-vivo pokusech s více mykotoxiny.

Jakmile se zjistí, že určitá vazebná látka je vhodná, velmi záleží na tom, jak bude použita. V pokusu, v němž byl skot krmen kukuřicí kontaminovanou aflatoxinem B1, bylo nejúčinnějším způsobem, jak snížit riziko kontaminace mléka aflatoxinem M1, přidání pojiva toxinů do kompletního krmiva (viz obrázek 4).

Vaziva mykotoxinů mohou snížit negativní účinky mykotoxinů v krmivech na systémový zánět, bachorovou mikroflóru a funkci bachoru dojnic. To má za následek zvýšení produkce mléka a pozitivní vliv na sýrařské vlastnosti mléka. Byly testovány nepříznivé účinky běžně zjištěných hladin fusariových mykotoxinů a vliv dekontaminace krmiva přípravkem Selko Toxo HP-R na užitkovost dojnic po dlouhé době expozice (54 dní). Během pokusu byly dojnicím podávány střední hladiny deoxynivalenolu (DON), zearalenonu (ZEA), fumonisinů B1 a fuminisinů B2 (FB) z krmiv přirozeně kontaminovaných více mykotoxiny. Doba přežvykování a produkce ECM dojnic zařazených do studie byla u dojnic na kontaminované dietě snížena ve srovnání s negativní kontrolou bez mykotoxinů v krmivu. U dojnic ošetřených přípravkem Selko Toxo-HP-R se prodloužila doba přežvykování a produkovaly více mléka ve srovnání s negativní kontrolou i s dojnicemi na kontaminované dietě (viz obrázky 5 a 6). Zlepšily se také sýrařské vlastnosti mléka od dojnic ošetřených přípravkem Selko Toxo HP-R.

Přežvýkavci jsou ve srovnání s monogastry méně citliví na mykotoxikózu, ale vzhledem k rozmanitosti složek krmiva je obtížné mykotoxiny ve výživě dojnic zcela kontrolovat. Kukuřičné siláže z 66 různých mléčných farem v Itálii byly testovány na přítomnost mykotoxinů produkovaných aspergiliemi, peniciliemi a fusariemi a seskupeny do 5 různých klastrů. Byla zjištěna vysoká korelace mezi typem kontaminace mykotoxiny a metabolickým profilem mléka ze 66 různých mléčných farem.

Na zvyšování tvorby mykotoxinů se podílí mnoho faktorů. Jsou to náchylnost rostlin k napadení plísněmi, vhodnost houbového substrátu pro podporu růstu plísní, klimatické podmínky, obsah vlhkosti a fyzické poškození semen hmyzem a škůdci. Toxiny produkující houby mohou napadnout v období před sklizní, během sklizně, při posklizňové manipulaci a při skladování. Podle místa, kde houby napadají zrno, lze toxinogenní houby rozdělit do tří skupin: polní houby, skladištní houby a houby s pokročilou degradací. Ke klasifikaci kvality fermentace kukuřičné siláže se používají různé indexy (viz obrázek 7). Zdá se, že tyto různé indexy mají špatnou korelaci.

Předběžná práce s blízkou infračervenou spektroskopií se jeví jako slibná alternativa testování mykotoxinů v kukuřici. Byla provedena analýza mykotoxinů, která testovala hladiny různých běžných mykotoxinů ve 120 vzorcích kukuřičné siláže. Následně byly tyto vzorky testovány pomocí blízké infračervené spektroskopie. 97 % vzorků s méně než 31 mykotoxiny bylo správně klasifikováno jako vzorky s nízkou úrovní kontaminace mykotoxiny, zatímco 100 % vzorků s více než 31 mykotoxiny bylo správně klasifikováno jako vzorky s vysokou úrovní kontaminace mykotoxiny.

Byl proveden průzkum s cílem charakterizovat různé strategie krmení používané na farmách dojnic v Pádské nížině v Itálii, které používají kukuřičnou siláž. Cílem studie bylo charakterizovat chemické složení krmných dávek, fermentační profil krmných dávek, produkci metanu, schopnost uspokojit požadavky na živiny, efektivitu krmení stáda, produkci a kvalitu mléka a profil fekální fermentace. Do průzkumu bylo zahrnuto 66 mléčných farem, které bylo možné rozdělit do 6 klastrů s podobným přístupem. Mezi jednotlivými shluky mléčných farem byly zjištěny obrovské rozdíly, ale bylo zjištěno, že stravitelnost škrobu ve stravě může silně ovlivnit rentabilitu farmy a zdravotní stav střev dojnic.

V úvahu bude třeba vzít také agronomické aspekty. Byl proveden pokus, v němž byla kukuřice vyseta při dvou různých hustotách osiva:

• 13,0 semen m2 (smart nebo NANO).
• 8,2 semen m2 (konvenční nebo DC).

Kukuřice s normální hustotou výsevku i kukuřice s vyšší hustotou výsevku byly silážovány a zkrmovány 2 různým skupinám dojnic. Příjem sušiny a mléčná užitkovost se zvýšily u skupiny dojnic krmených kukuřicí s vyšší hustotou výsevku, což vedlo k významnému zvýšení účinnosti krmiva (viz obrázek 8).